Reklama
 
Blog | Martin Hajný

Užitečná věc

Stalo se, co se stát nemělo. Žena kamaráda skončila, po letu ve větroni na kapačkách v Náchodské nemocnici. Ze všeho nejvíce jsem byl naštvaný na sebe, protože jsem to byl já, kdo pro ni tento let domluvil. Zlobil jsem se, protože domluven byl pouze termický let a na nic víc nebyla (alespoň z mojí strany) připravena. Aby dojem z letu vylepšil, rozhodl se kolega přidat na závěr i něco jiného, než pouze kroužení a přímočarý let. …

Musel by sis hledat jiné letiště a to je zbytečné.“ … Vzal to na sebe kamarád, když mi asi po týdnu volal s tím, že jeho žena je v pořádku.  Řekl, že z toho nic nedělají, že to byla spíše jejich chyba, že to neodhadli. „Pro vás to akrobacie ještě asi nebyla, pro nás to akrobacie už asi byla.“ Říká s úsměvem a odlehčuje to tím, že by se s tím chlapíkem někdy i on svezl, jen by si vzal předem raději Kinedryl, protože už je starší a nemuselo by mu to udělat dobře na žaludek. Konec dobrý, všechno dobré. Řekl by člověk a nechal to být.

Jen co (pro klid všech zúčastněných) předám zprávu, že žena kamaráda je v pořádku, a že z toho nic nedělají, „co proto“ mi dává mladší kolega: „Vážení přátelé volného a „zatím“ svobodného létání… bylo by asi dobré, kdyby se rádoby člen našeho Aeroklubu s přezdívkou Myslivec nad sebou zamyslel … Pokud Rada Aeroklubu něco rozhodne, viz například používání fotoaparátů v letadlech, tak je to snad všem jasné… Není žádný důvod o tom jakkoli polemizovat. Prostě je to rozhodnutí Rady, která vychází ze zkušenosti která se stala. A TEČKA…!!! Kdo to nepochopil nebo to nechce pochopit a akceptovat tak z kola ven a může jít tahat kačera po asfaltu. Další kapitolou jsou Myslivcovi blogy. Žijeme v zemi, kde je sice svoboda slova. Ale to neznamená, že za svoje „kydy“ neponeseme následky. Myslivcovi asi stále ještě nedošlo, že to co vloží kamkoliv na internet je vlastně voda na úředníkův mlýn. Stačí aby to nějaký aktivní blbec z vyšších míst použil k prosazení svého návrhu na další přiblblý zákon nebo nařízení, které nám znepříjemní naše svobodné létání.“ 

Kdy je člověk svobodný? Když se řídí svým SVĚDOMÍM a přemýšlí o věcech, které dělá (?) nebo když v sobě i kolem sebe živí „spiklenecké“ teorie a zvěsti o tom, jak nám všichni škodí? … Oficiálním důvodem bylo, že jiný kolega poškodil kabinu větroně. Pokud v tom byly jiné motivace, lze si je pouze domýšlet. Vidět pěkný mrak mne vždy potěší. Když bych si to, co mi dělá radost, vyfotil, mám v sobě živit pocit, že něco nedělám správně, že věci, z nichž mám radost, jsou „špatně“? Kdo chce, hledá možnosti, jak věc úspěšně realizovat, kdo nechce, hledá důvody, proč to či ono nelze. Pravda je UŽITEČNÁ věc. Když se musím stydět za to, co mám rád a co mne těší, je na místě položit si otázku, zda je opravdu správné a užitečné to či ono dělat.

Pozn.: Od konce března 2017 členem AKJA nejsem. Nejhorší asi je, že neexistuje dovolání. Za „nejhoršího“ je považován ten, kdo (aby se takové věci neděly) se ozve, ne ten, kdo nefér věci činí. Příhoda je v podstatě srovnatelná s tím, když instruktor při skocích padákem zabalí padák tak, že ten se sice otevře, ale vzpomínku na modřiny, má „žák“ na celý život. … Alespoň malou satisfakcí budiž, že let s kamarádem se vydařil. Nechal jsem ho dokonce chvíli řídit a zjistil jsem, že sice vím, co chci říci, ale nenacházím slova jak. Vzpomněl jsem si dokonce na moje začátky létání na letišti v Příbrami. Instruktoři po mne stále chtěli „horizont“ a já to „neviděl“. Přidat rychlost, ubrat rychlost. Povedlo se také přistání. Měli jsme hodně výšky a před sebou (jako delší) celé letiště. Mohl jsem proto použít i skluz. To se kamarádovi líbilo. Dosedli jsme doslova „jako do peřin“.

P1200399________________________

První pomoc člověku ztuhlému v křeči v důsledku přesycení těla kyslíkem (např. po silném strachu z momentu překvapení) se poskytuje tím, že ho necháme dýchat do papírového nebo mikrotenového sáčku, čímž se v dýchaném vzduchu snižuje procento kyslíku na úkor vydechovaného oxidu uhličitého. Pokud sáček k dispozici není lze postiženému člověku držet prsty nos a ústa krýt dlaní (tj. dýchat „do dlaně“).

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama