Téma práce: Predikce rozptylu elektromagnetických vln na dešťovém prostředí. A zde je několik fotek z této „akce“:
Základem práce bylo použití matematické metody vícenásobných mnohopólů (MMP – Multiple MultiPole Method) pro výpočet rozptýleného pole na dešťových kapkách. Ačkoli popis tvaru kapek byl znám už od 70.tých let minulého století (model Pruppacher-Pitter), byl rozptyl na objektech deště zpravidla počítán jen jako rozptyl na sféře rovnicemi, které už roku 1908 popsal německý matematik Gustav Mie. Já ve své práci úzce navazoval na svého předchůdce Lubora Bažanta, doktoranda na stejné katedře, který program využívající metodu MMP do Prahy na ČVUT FEL přivezl a vytvořil i základní objekty deště umožňující počítat rozptyl v případě symetrického pole dopadajícího kolmo na dešťovou kapku. Na obrázku výše jsou už mnou upravené objekty umožňující výpočet dopředného i stranového rozptylu i pro jiný, než jen kolmý dopad elektromagnetické vlny (vzhledem k ose symetrie kapky). K metodě MMP a výpočtům rozptylu nám cenné rady a podněty poskytl pan Prof. Ing. Jaroslav Vokurka, DrSc.
Od výpočtu rozptýleného pole na osamocené dešťové kapce k simulaci rozptylu pro celou oblast deště, k výpočtu rušení MW spojů signálem rozptýleným na dešti, či k výpočtu výkonu odraženého od oblasti deště, si bylo potřeba položit řadu otázek a najít mnoho odpovědí. Cenné rady k modelům rozptylu a praktickou pomoc s odladěním numerických výpočtů velmi účinně poskytl Doc.Ing.Ondřej Fišer, CSc. z ÚFA AVČR. Zvlášť cenným byla možnost porovnat hodnoty vypočtených rozptylových funkcí metodou MMP s výsledky jeho algoritmů pro Mieovský (sférický) rozptyl.) Na obrázku výše je výsledek simulace koordinačních vzdáleností pro případ satelitních spojů VSAT (pásmo 14 GHz) v závislosti na polarizaci signálu satelitního spoje. (Pro jednoduchost si lze představit, že každá kapka deště se chová jako elementární dipól, který je vybuzen polem dopadající vlny. Z množství kapek v uvažovaném objemu pak lze určit účinky uvažované oblasti a to nejen pro odraz zpět, či útlum signálu v případě dopředného směru šíření, ale i rozptyl stranový – viz barevné oblasti na obrázku výše.)
Odhajoba se konala v zasedací místnosti elektrofakulty. Na obrázku zleva jsou: Prof.Ing.J.Vokurka,DrSc. Ing.D.Kupčák,CSc., Prof.Ing.D.Černohorský,CSc., Prof.Ing.M.Mazánek,CSc. a Prof.Ing.J.Svačina,CSc.
Komise pro obhajoby: zleva Prof.Ing.Dušan Černohorský,CSc., Prof.Ing.Miloš Mazánek,CSc., Prof.Ing.Jiří Svačina,CSc., Prof.Ing.Vladimír Schejbal,CSc.
Pečlivý pohled oponentů disertační práce (zprava): Prof.Ing.Dušan Černohorský,CSc., Ing.Dominik Kupčák,CSc. a Prof.Ing.Jaroslav Vokurka,DrSc.
Předseda oborové rady a předseda komise pro obhajoby pan Prof.Ing. František Vejražka,CSc. (uprostřed), pan Doc.Ing.Karel Novotný,CSc. a paní M.Horníková.
Vyhlášení výsledků – rozhodnutí komise pro obhajoby: „Obhájil“.
Diskuse na chodbě po skončení obhajoby Zleva: Ing.Václav Kvičera,CSc., Doc.Ing.Ondřej Fišer,CSc., RNDr.Petr Pešice,Ph.D. a já.)
A už jen šťastný pohled na závěr 🙂 .
Mohou zmoknout vlny? , Vesmír 8/2001