Na práci, kterou bylo třeba udělat vybrali ve firmě ty nejlepší. Kolegové, kteří letěli se mnou, do Číny cestovali poprvé. Tak trochu jsem považoval za povinnost pomoci jim s domluvou i dohlédnout, aby vše „klaplo“. Důvěru jsem zřejmě dostal i od manželky kolegy, který mi s úsměvem řekl, že jeho žena mne pozdravuje a vzkazuje, že mám dát na něho pozor. Považoval jsem to za závazek. Vše probíhalo hladce. Zádrhel nastal až při security a to s power bankou. Na té, kterou měl s sebou kolega nebyla uvedena kapacita. Navíc byla větší, než běžné power banky a bylo třeba požádat o výjimku leteckou společnost. Letadlo mělo odlétat už za 40 minut a my ještě stále byli před security a neměli příslušné potvrzení. Radek čekal s našimi zavazadly za kontrolou. Lámanou angličtinou se domluvil, a nakonec pro nás přišel až starší pán ze security. V poslední chvíli jsme potvrzení získali. Pustili nás hned před scanery a utíkali jsme rovnou na gate. Odletěli jsme, a to i s 30.000 mA/h power bankou.
Měli jsme každý svou práci. Mým úkolem bylo školit, kolegové řešili servis antény. Místní kolega domluvil velice dobrou paní překladatelku. Její angličtina byla excelentní. Podstatně lepší než angličtina moje. Dokonce se mi opakovaně stalo, že jsem musel dohledávat slovíčka, která jsem nikdy neslyšel. Bylo to milé i poučné.
Po několika dnech jsem musel školení přerušit a odletět do Changha, kde zákazník žádal o podporu pro plánované letové ověření radaru. Nakonec to dopadlo tak, že moji kolegové zůstali v Zhanjiang a se mnou do Changsha letěla paní překladatelka. Jiné řešení nebylo. Bylo to několik velice intenzivních dní. Radar nebyl ve stavu, aby letovým ověřením prošel. Bylo třeba upravit SW nastavení, a nakonec i mechanický náklon antény radaru. V okolí města jsou vysoké hory. Pozemní clutter byl natolik silný, že primární radar na několika místech nedokázal rozlišit pozemní a pohyblivý cíl (odraz). Bez změny elevace antény standardy nebylo možné splnit. Navíc byl víkend. Z Čech mi v té době dokázali poradit/pomoci pouze největší „srdcaři“. Je škoda, že si toho nikdo nevšiml dříve, že vše bylo třeba řešit až na poslední chvíli. Udělali jsme, co bylo třeba. Nebýt ale absolutní podpory ze strany zákazníka, kdo ví, jak by to dopadlo. Vyhodnocení výsledků zabralo také nemalý čas. Bylo ale lépe dodělat vše na místě, než to řešit a vysvětlovat přes emaily. Když jsem ve čtvrtek dopoledne odlétal zpět do Zhanjiang, byl jsem sice unavený, přesto dost šťastný, že další „bejby“ odešlo do světa.
V Zhanjang pokračovalo školení a následující neděli jsem měl volno. Busem č.12 jsem dojel na konečnou a zašel do kostela. Za rok, co jsem zde nebyl, se mnoho nezměnilo. Stále stejně pěkné a decentní.
Zmrzlina u McDonald je můj nedělní zvyk.
Doškoleno a kolegům se též podařilo fixovat (vyřešit) problém s anténou.
Zákazníci byli spokojeni.
Zní to neuvěřitelně a náš čínský kolega (Čech) by o tom mohl vyprávět. Že si však na ambasádě v Pekingu v polovině listopadu 2022 dokonce i natočím pivo, to bych nečekal ani v tom nejhezčím filmu.
…
Pokračování:
Dunhuang (Hedvábná stezka).