V hlavním městě žije 9 miliónů lidí, v souměstí velké Dhaky asi 19 miliónů, v celém Bangladéši pak téměř 170 miliónů. …
Bolestí (a zdaleka nejen hlavního města) je doprava. Bicykly, rikši, motorky, motorové rikši, auta, autobusy, až po nákladní automobily. Kdo zatroubí, má přednost. Pravidla stejná jako v Indii. …
Všude se něco staví a dostavuje. Domy bez fasád jsou zde běžně.
Na ulicích města je stálý ruch.
Pro Evropany zvláštní móda: Vousy i vlasy barvené na zrzavo. Kdo vlastní motocykl, je bohatý. (V pozadí šlapací rikši).
Na rikše lze odvést cokoli. Ženy chodí bosy.
Transport na korbě auta.
Cesta vnitrostátním letem na jih. Pohled na hlavní město z výšky.
Mapa Bangladéše na displeji mobilu.
Přímořské letovisko. Troubení, ani aut není ve městě tolik.
Večerní market a kočár s koňmi jak na „divokém západě“. …
Prodej sušených ryb.
Ryby jsou sušené na slunci. Maso prý tak vydrží i několik týdnů. Cítit rybami to tam však bylo. …
Máte chuť na večeři? Stačí si vybrat:
V neděli ráno jsme vyběhli na pláž ještě před snídaní. Tu na hotelu podávali až do devíti hodin.
Nejprve se mi moc nechtělo, ale pak jsem se odhodlal a vlezl si zaplavat. Pochopil jsem, že místní zde moc plavat nechodí. Dokonce mne i varovali, ať si dám pozor, aby mne mořský proud neodnesl na moře. Nešel jsem do toho bez rozmyslu. Plaval jsem podél pobřeží a stále sledoval, zda se od břehu nevzdaluji. Kupodivu jsem na mořský proud nenarazil, takže jsem nakonec největší pozor musel dávat na to, aby mne nepřejel někdo na vodním skútru. (Pouze, když jsem plaval zpět, jsem zjistil, že vlny mne unášely podél pobřeží, takže cesta zpět trvala mnohem déle. To však problém nebyl. Kdybych nemohl, vylezl bych na břeh a došel to pěšky.)
Na autobusovém nádraží jakoby se zastavil čas. … Stojí tam kočár pro koně, rikši i autobusy.
Dálnice dosud není dokončena. Toto je hlavní přístupová cesta do 2,5 miliónového města:
I zde znají rodáka, z bývalého Československa…
Na kruhovém objezdu mne zaujaly barevné holubice.
Městká doprava.
Většinově jde o muslimský stát. Výjimečně lze ale najít i křesťany.
Navštívili jsme Chittagongský vojenský hřbitov.
Pietní místo.
Památka zemřelých ve službě vlasti.
V trávě leze plž.
Vracíme se zpět do hlavního města.
Někde je vody příliš, jinde málo. (Zde to je spíše ten první případ).
Zaujal mne článek v novinách. Byl o lehce kontroverzním projektu uměle navýšit ostrovy, které leží v době dešťů pod hladinou moře, ve zbylé části roku pak těsně nad hladinou. Na jedné straně snaha pomoci miliónům lidí, na straně druhé by v případě záplav bylo nutné velké množství lidí evakuovat.