Můj seznam létaných dvojsedadlovek čítal české „plechy“ a německého Twin Astir, takže jsem tušil, že pokud si nezajedu prodloužit kvalifikaci do Benešova (kde mnou létané typy mají), na sedmičku se budu muset také přeškolit.
Do Skutče přiletěla v květnu 2012 a to z Brna.
Prvním, kdo se na K-7 Schleicher přeškolil byl Vláďa VLP (Vedoucí Letového Provozu).
Jeho první slova po přistání byla: „Do čeho jsme se to jen dali?“ „Ahá, skluz.“ Dobíral si ho jen chvíli před tím přihlížející Jirka. Vláďa nejprve použil skluz „na druhou stranu“, což nebylo příliš účinné. Jen co však dal „křídlo pod vítr“, zafungovala skluzová konfigurace výborně. Proti kopci, ve vysoké trávě startovala sedmička za Brigadýrem, z kopce dolů na dráhu 31 stačil s bohatou rezervou Z-142.
Níže je pár fotografií křídla sedmičky s parašutisty.
Modrožluté křídlo a křídlo bílomodré.
A níže jsou již parašutista i sedmička na zemi.
Létání se sedmičkou není až tak zlé, jak jsem zjistil, když jsem s ní ke konci sezóny i já párkrát vzlétl. Převést na kolo a odlepit, pak už jak klasický Blaník… Vůči L-13 je K-7 jednodušší i v tom, že nemá vztlakové klapky. Poprvé jsem v sedmičce seděl 13.října. Vykouklo sluníčko a byla z toho rázem půlhodinová termika. (Byla by i delší, ale na zemi čekalo na přeškolení několik dalších zájemců.)
Níže je sedmička při cestě na start ve zpětném zrcátku.
A ještě jeden pokus o sedmičku v zrcátku. Je snazší fotit při řízení auta, než při řízení letadla. Většinou fotím automatem „od pasu“. A teprve až tak každé 4. foto lze použít.
Čekal jsem, že posez bude podobný, jako jsem zažil v Hastings při letu v Ka-13. Nebyl. Nohy hodně u sebe a pilot „hodně vpředu“. České „plechy“ nebo i Twin je jiný pocit. A asi i při startu neodpružená lyže trochu víc „drncá“, než hydraulický tlumič v L-13 či v L-23. Ve vzduchu je však sedmička hodné éro. Naopak po předchozím létání Vivata, jsem měl tendenci při vybírání vývrtky zbytečně potlačovat. Skutečně stačí pouze „přešlápnout“, lehce povolit a sedmička vybere vývrtku sama.
K obrázku výše mne inspirovalo foto ZK-GMX. Ta moje však byla pouze „od pasu“.
A pokus byl i o západ Slunce…
Pozn. 2016: Tvrzení, že fotit při řízení auta je snazší v porovnání s řízením letadla není přesné. Při jízdě „krokem“ po poli to sice platí, ale to není obvyklý případ. Při jízdě v reálném provozu může i dvouvteřinová „roztržitost“ být fatální. Při řízení letadla je to „jednodušší“ v tom, že ve vzduchu je vše dál – tj. na nezbytnou reakci je více času. Věnovat se pouze focení (když řídí někdo jiný) je to mnohem snazší.