Reklama
 
Blog | Martin Hajný

Jiný svět

Druhou neděli adventní jsem zpět v Changsha.

Tentokráte bydlím na hotelu u letiště. V neděli mám jediný volný den. Potřebuji zařídit tisk certifikátů. Spojuji příjemné s užitečným a vyrážím do města. Metro z letiště ještě není dostavěno, nezbývá, než vzít taxíka. Řidič neumí příliš anglicky, když ukáži foto anglikánského kostela v centru, pochopí, kam mířím.

V centru se už zorientuji, ale musím se tam dostat. Je to cca 50 minut po dálnici. Jedeme od severu. Řidič se mne ptá, zda nechci vystoupit už u protestantského kostela. Bude to levnější. Souhlasím. Stejně bych se sem vracel, protože mířím do katolického kostela, který je 200 metrů odsud.

Mám čas. Nahlédnu do protestantského kostela, kde jsem posledně uvnitř nebyl. Lidé se scházejí a vypadá, že bude bohoslužba.

Sedím vzadu. Bude to v čínštině, stejně bych nerozuměl. Nicméně lidé jsou vřelí, nemají problém vpustit do kostela „cizince“.

Modlitba. … Jde o živou farnost.

„Zpíváme společně“… (To je i anglicky.)


Schola (sbor).

Až profesionální provedení.

Líbí se mi motivy v oknech.

I zde používají jako hudební doprovod klavír – křídlo.

Obraz Mojžíše.

Děkuji, že jsem se mohl zúčastnit. Odcházím trochu předčasně. Od 11 hodin je v katolickém kostele mše anglicky.

Na adventním věnci svítily 2 svíce. Je výhodou, že texty mše jsou na celém světě stejné – v Indii, v Číně, v Pákistánu, v Ománu, v Holandsku, v Anglii, v Německu, ve Francii v Taize i v ČR. Když překladu rozumím, je to o to bližší.

„Do you speak English?“ Navazuji kontakt s panem farářem, který po mši zpovídal. „Little.“ Odpovídá a vrací se se mnou do zpovědnice. Že se nakonec dostanu v Číně i ke zpovědi, jsem nečekal. Mám sklon k lenosti, tentokráte bychom to ale nedali, pokud by se nezapojili všichni. Zpovídám se tedy hlavně z toho, že jsem byl přísný na kolegy. Kdo v Číně nebyl, nepochopí. … Po vyznání hříchů kněz většinou něco řekne. Snažím se tomu rozumět. Pochopil jsem, že „Náš Otec.“ … Říkám tedy: „Ano, Bůh (Otec) nás má rád.“, … „Our Father – prayer“, … „Ahá“, zjišťuji, že to myslí jinak. „Otčenáš – modlitba?“, „Tak ten 10-krát.“

Zjistil jsem, že to „funguje“. Zda jsem se změnil já, nebo v tom bylo něco jiného, nevím. Když jsem následně musel na 2 dny odjet, vyšli kolegové vstříc a zaskočili za mne. Plánované jsme zvládli.

Pěkné jsem tehdy měl i odpoledne. Poobědval jsem v KFC a dopřál jsem si i nedělní ZMRZLINU. V print shopu, který byl 50 metrů od mého původního hotelu, na mne už čekali a vytiskli mi certifikáty, které jsem potřeboval.

V neděli bývá svět „jiný“.

Reklama